Leden 2008

Dotazníček...

12. ledna 2008 v 17:36 | Munkil |  →Já
Hoy lidi, tak sem našla takovej bezva dotazníček, malinko delší (100 otázeček)...Každopádně se můžete dozvědět další věci a mý osůbce...Tak hojík... :) A otázky typu nejoblíbenější...Tak ty se pořád mění...
1. Celé jméno: Nikola (fuj) a příjmení už neriskuji

2. Přezdívky:
Munkill, Nikís
3.Narozeniny: 7.6.
4. Místo narození: No nejspíš v porodnici v Budějkách
5. Znak zvěrokruhu: Blíženec
6. Pohlaví: …nefim…Hermafrodit…Nééé…Kecam…Žena :D
7. Třída: Teď 8.
8. Škola: Základní Škola Nové Hrady (KTZCH - Koncentrační Tábor Zdeňka Chrta..Tak se tomu opravdu říká…:D)
9. Funkce: No myslim že bordelářka… =) Ne, samo, že žák :)
10. Město: Taková zakopaná prdel na jihu čech….Nové Hrady
11. Celé nick jméno: Munkill
12. Barva vlasů: Přírodní hnědá..
13. Délka vlasů: Na ramena…Ale pořád (překvapivě) rostou…
14. Barva Očí: Zelené..A trochu tam leze modrá…kráva blbá… xD
15. Hlavní rys: Vim já? Ženský??
16. Výška: Asi 165…
17. Jizvy? No nártu u levý nohy - To jsem byla na operaci…Pak na prostředníčku u pravý ruky - To jsem házela v Žáře kukuřicí s listem…Na levý dlani pod prostředníčkem - To byli Vánoce a rozbalovala jsem mp3sku a vzala jsem na to šíleně velkou kudlu…No, sjela mi po obalu a zaryla se mi do ruky…Myslim že to bylo tak 1-2 cm hluboký =) Pak mezi zápěstím a loktem levý ruky-no coment a za prstama na levej ruce…A ještě na ukázováčku levý ruky (na kloubu) - dělala jsem třísky... xD
18. Brýle:Ne…Vidim jako rys… :D
19. Piercing: Ne…Nechci…No, i když, možná.. :)
20. Tetování: Nemám
21. Pravák nebo levák: Pravák

I don't know

1. ledna 2008 v 21:20 | Munkil |  →Moje remci
Znáte ten pocit, kdy Vám je úplně všechno jedno? Kdy se o nic nebojíte ani o sebe ani o ostatní, kdy byste se i zabili a bylo by Vám to jedno, protože si myslíte, jak máte zpackanej život?! Ten pocit tak děsnej a někdy se fakt nedá usnést,většinou bulíte, řežete si žíli, vážete si oprátku a takový podobný sebevraždy, už nevíte, co dělat dál, jen se soustředíte na to, co máte dělat, aby ta děsivá bolest u srdce přešla...Buď se zabijete, a nebo přijdete na to, že pomůže jenom čas...Všechno zahojí...Někdy s jazvama, někdy bez nich...Ale co když nechcete zapomenout?? Co když chcete aby to bylo znovu a neskončilo to..Nikdy! Pak už ani nevíte, co máte chtít, aby to bylo správný rozhodnutí...A nebo taky nemáte na výběr...Prostě trpíte, dokud se něco nestane...Na to něco čekáte opravdu dlouho, jako já teď na to, abych nemusela myslet načlověk, kterýho miluju a kterej mě taky miluje, ale nemůžem spolu bejt, jelikož vzdálenost mezi náma, je pro nás nepřekročitelná prospast...Ani nevim, proč to sem píšu, vždyť je to moje věc a nikdo nedokáže pomoct...