Únor 2009

Co já vím...

20. února 2009 v 10:13 | MunQilL |  →Moje remci
Tak píši s menším zpožděním :)
Zubař mi nic netrhal, moc se mu to totiž nezdálo a doporučil nám, abychom si naplánovali konzultaci s nějakým budějckýmu zubařem...No a ten má čas až v dubnu...Tím pádem budu dráteničit za dooost dlouhou dobu...
Tedy pokud vůbec...
Včera jsem byla s teamem na plavárně...Docela prdel...Ale bylo poznat, že jsem tam fakt s klukama no...No, víte, ne...Takový ty řečičky...
A pak ta komunikace přes sklo byla....minimálně zajímavá :D
A teď mě tak napadá...Slib, že Konyho utopim, jsem nedodržela..
SAKRA :D
Za chvíli (asi za třičtvrtě hodiny), pojedu klukům "pomoct" s webovkama
Snad zpět odjedu živá, zdravá a v původním stavu :D (jak říká mamina)
Jinak díky ministerstvu školství za prázdniny...
Super!
Ale další tejden? No nevim nevim...
Zejtra by tady měl být masopust...Je tady odporný počasí (vítr, sníh, mrazy)...Takže jim tu úlohu vůbec nezávidím..A to jsem měla jet na Slovensko...
A nic!
No, končím, není co psát...
PEACE AND LOVE!
A nezapomeňte....BUZERANTI VÍ VŠECHNO xD



TODAY I'M HAPPY

16. února 2009 v 20:32 | MunQilL |  →Moje remci
No peace, lidičky! :D
Teda, se divim, že jste sem někteří vůbec přišli!
No jo...Nebylo co psát....
A i kdyby bylo, tak jsem asi neměla chuť...
V každým případě teď mám, páč mám dobrou náladu...Dost dobrou!
No, sobota - Valentýn...No víte ne..Ta amícká komerce..
No žádným cukrováním jsem ho nestrávila :D Že, kluci? Jooo, byla sranda na kuželně i v garáži i u Butona doma...Kluci, já vás fakt žeru! :)
No, na to byla hned neděle, kdy jsme měli zápas a abych si to maličko opepřila, pěkně jsem zaspala, tak jsem se přiřítila se čtvrthodinovým zpožděním...No co :D
Nakonec jsme vyhráli a hodila jsem si další osobák: 356 ?
Já nevím...To to pivo! Za to já nemůžu :)
A pak dnešek...To jsem byla s Metli venku...Prdele kopec a hlavně toho adrenalinu...Co, Metli? xD
Tak jsme vypilovali francouzštinu a rozšiřujeme její slovník (cha chá)
A třešničkou byla moje vrávoravá držka na závěr...
No, zejtra jedu k zubákovi...Bude mi trhat horní čtyřky...Tak na mě myslete...Snad to nebude tak krutý...Dostanu totiž 17.3. fixní rovnátka...No bude ze mě zrůdička na entou!
Což vo to...Dneska je mi to fuk!
TODAY I'M HAPPY!


APOLOGY

6. února 2009 v 15:12 | MunQilL |  →Moje remci
Omlouvám se...Moc se omlouvám!
Tolik mě mrzí, co jsem udělala!
Moc dobře vím, co jsem udělala, ale věz, že ani jeden z těch následků mě nenapadl...
Ani jeden z těch následků nebyl mým záměrem... :'(
Vím, že z nás dvou já nejsem ten, kdo má právo na slzy...
Taky jsem si dobře vědoma, že ten blbej fór byla velká chyba a že za chyby se platí...
Jenže za tuhle chybu platíš především ty a to mě štve nejvíc!
Štve mě to, protože mi na tobě záleží a mám tě ráda...
Jenže mít rád nestačí...
Nechci, aby jsi se na mě zlobil, aby jsi mi to vyčítal, aby...abys litoval...
Jenže na všechno tohle máš právo, protože ten kdo to podělal jsem byla právě já...
A mrzí mě to...Upřímně mě to mrzí...
Musíš vědět, že mi to neni lhostejný, že jsem nechtěla, aby to takhle dopadlo...
Byl to prostě debilní fór a já jsem kráva, co si neuvědomuje fakta...
Myslela jsem, že je to vyříkáný.. :(
OMLOUVÁM SE :'(

Odpusť, prosím...

BLBEJ KOLOBĚH ŽIVOTA!

3. února 2009 v 20:46 | MunQilL |  →Moje remci
Už chápu, co je stáří...Minimálně vím, co to obnáší...
Vidím to před očim a je mi do breku...
Nic podobného jsem v životě neviděla...Taková proměna a to během dvou týdnů!
Vzpomínám, jak my - všechna čtyři vnoučata - seděli dědovi na klíně a za krkem a poslouchali jeho příhody z dětství, prožité na Slovensku...
Dědeček byl pro mne vzorem nejlepšího muže...Vzbuzoval autoritu a působil velmi moudře, vzdělaně a chytře...
Také vzpomínám na to, jak nás učil několika jazyky počítat do deseti...
Ale když jsem k němu přišla naposledy, už nepůsobil jako ten statný muž...
Přesto, že byl stále setjně vyskoký a na tváři snad jen o jedinou vrásku více, v jeho očích jsem viděla zranitelného a drobného ducha...Neřekl mi nic nového ani poučného, jako říkával pokaždé...Vlastně nedořekl ani jednu větu...Nevěděl, jak se vyjádřit...Jako kdyby měl chatrnou slovní zásobu...
Chtěla jsem mu pomoci si vzpomenout nebo mu nějak napovědět, ale nevěděla jsem jak...
Koukali jsme tedy na telivizi a po skončení jednoho z dílů seriálu se tak nějak zmateně rozhlédl...Myslím, že zapomněl, o čem to pojednávalo...
V jeho výrazu jsem viděla, že místo o dva týdny, o dobu, po kterou jsem ho neviděla, zestárl snad minimálně o jednu desítku let...
Byl na nějak tak smutný pohled...


Tak jsem se zase jednou nudila a tak

1. února 2009 v 19:24 | MunQilL |  →Moje remci
Jsem si dneska v holubokém stavu zamyšlení vzpomněla na něco, co my sestři před týdnem řekla:
,,To by bylo, aby mězi váma dvěma NĚCO nakonec nebylo..."
Což mě donutilo ještě k hlubšímu zamyšlení.
Je fakt, že možný je (aspoň v mým případě) snad všechno.
Ale teď si tak říkám...Je to prostě vyříkaný a podle toho taky soudím, že to na 99% prostě pravděpodobný neni.
Potkáváme se sice denně a stejně početně spolu mluvíme a píšem si, ale jsme prostě jenom kámoši...Naše názory se ve věčině případů rozcházejí...
Co já vim!
Nebudu to řešit! Přece to neni žádný dilema...
Ale stejně mi to vrtá hlavou...
PROČ BY TO VLASTNĚ NEBYLO MOŽNÝ?